Věřím, že v životě se nic neděje jen tak. Ty nejkrásnější věci k nám často přicházejí ve chvílích, kdy je vůbec neplánujeme, a stačí jen jediné – mít otevřené oči a srdce. Přesně takhle, z čisté a nečekané inspirace, vznikla moje výstava v Horažďovicích.
Šla jsem na návštěvu za svou babi, která se toho času zotavovala po úrazu v LDNce a zahlédla jsem reklamu na útulnou kavárnu kousek od místa, kde jsem stála. A v tu chvíli mě napadlo „Tohle je ono. Tam by mé obrazy měly chvíli viset.“
Někdy člověk nad věcmi příliš přemýšlí, váhá a analyzuje. Tentokrát jsem ale na nic nečekala. Sešla jsem se s paní majitelkou a během chvilky slovo dalo slovo a výstava byla na světě! Celá domluva měla v sobě takovou lehkost a samozřejmost, až mě to dojímalo. Jako by ty obrazy do té kavárny zkrátka patřily už dávno předtím, než jsem je tam vůbec dovezla.
Propojení vůně kávy a energie barev
Spojení útulné kavárny a mých obrazů dopadlo nádherně. Obrazy do prostoru krásně zapadly a vzkazy, které ke každému dílu patří, pak doplňovaly chvíle pohody, které si lidé přišli do kavárny užít u šálku dobré kávy nebo domácího koláče.
Tato výstava mi znovu potvrdila, jak důležité je věřit svým okamžitým impulsům. Když člověk jedná z lehkosti a radosti, dveře se otevírají samy.
Mé velké poděkování
- Z celého srdce děkuji úžasné paní majitelce za její otevřenost, vřelé přijetí a za to, s jakou láskou mým obrazům propůjčila prostor své kavárny.
- Děkuji všem horažďovickým hostům i návštěvníkům, kteří se u obrazů zastavili, začetli se do vzkazů a nechali na sebe působit jejich energii.
S láskou a vděčností, Monika