Na konci června, těsně před začátkem letních prázdnin, jsem odstartovala svou výstavu ve čkyňské synagoze. Ten prostor má neuvěřitelnou atmosféru – historie na člověka dýchá ze všech stran, mezi starými knihami, fotografiemi i zachovalými exponáty.
Zhruba rok předtím jsem při jedné náhodné příležitosti potkala harfistku. Slovo dalo slovo a s radostí souhlasila, že mou vernisáž doprovodí. Od té chvíle jsem se na ten den nemohla dočkat.
V den D jsme vyvěsili obrazy, harfistka ladila poslední tóny a já si v duchu přála, aby dorazilo co nejvíc lidí. A opravdu – sál se začal plnit a bylo nádherné pozorovat, jak výstava ožívá a rozeznívá se prvními reakcemi, úsměvy i tóny harfy.
Ze srdce děkuji všem, kteří dorazili a podpořili mě i mou tvorbu!
