Description
Vzdálená galaxie
Daleko, předaleko, jiný svět je očím skryt,
však jasně je do duše Tvé vryt,
daleko, předaleko, ten svět perly Tobě skýtá,
až tam někde, kde se Nebe s Zemí stýká.
Příslib dálek, co obtisknut je v duši Tvé,
teď na povrch se dere,
jsou to cesty Tvé spanilé,
byť se občas mysl Tvá s Tebou pere.
Radost stále nosíš v srdci svém,
je Tvým domovem a přístavem,
díky své vnitřní moudrosti,
vnímáš všechny ty malé radosti.
Lásku svou nosíš v srdci svém Ty též,
je to maják, je to ta nejvyšší věž,
je to to, co se při dávání zdvojí,
je to jak zázrak, co v duši Ti zvoní.
Vzdálenost té galaxie roli však nehraje,
je to chrám, co dálky hvězd neznaje,
je to blízkost, co né každý pochopí,
je to síla, co Život Tvůj ukotví.
Po čas přítomný bude při Tě vždycky stát,
srdce Tvé a duši Tvou bude Ti hřát,
mysl Tvou vždy doprovodí
a Tělo Tvé se osvobodí!