Dotek ranního světla
Stvořen jsem byl, zářím Tobě,
v této nové, jiné době,
jsem tu s Tebou, jsem tu rád,
budu Tobě kamarád.
Stálo Tě to kdysi síly,
nedošla jsem k svému cíli,
teď už zlehka světem jdeš,
žádnou zátěž neneseš.
Na hladině střípky světla,
ruka boží je sem vnesla,
září Tobě každé ráno,
je o Tebe už postaráno.
Rozvineš se jako motýl,
máš na tom svůj vlastní podíl,
shůry je Ti pomoženo,
láskou, světlem obklopeno!
Spokojenost z nitra čiší,
přestože jsi bytost tišší,
duše Tvá, ta jenom kvete,
jsem tu šťastná – můj ty světe!
